|
Za mužskými problémy v sexuálním životě se mohou skrývat závažná onemocnění nebo duševní poruchy. Erektilní dysfunkce patří mezi nejčastější sexuální poruchy. Celosvětově jí trpí více než 100 milionů mužů. V České republice je to kolem 800 tisíc mužů ve věku 35 až 65 let a jejich počet se každým rokem zvyšuje zhruba o 40 tisíc. Potíže s erekcí má 75 procent diabetiků, 68 procent mužů s vysokým krevním tlakem nebo 56 procent mužů s ischemickou chorobou srdeční. Muži s těžkou depresí mají potíže s erekcí dokonce až v 90 procentech případů. Zůstat zdravým, to je přáním asi každého z nás... Avšak signál zůstat zdravým není pro naše tělo samozřejmostí. V dnešní uspěchané době často zažíváme pocit, že jsme bez energie, bez sil. Při erektilní dysfunkci se pouze vzácně jedná o dlouhodobou nebo trvalou záležitost. Pokud se však tato porucha sexuální funkce projevuje při téměř každém styku a trvá delší dobu, může být projevem organické nebo těžší psychické nemoci. Typickým příznakem impotence je změna kvality erekce, což se týká buď ztopoření nebo schopnosti udržení erekce, nebo obou. Známkou toho, že se jedná o organickou (tělesnou) impotenci, a ne o impotenci z psychických příčin, je neschopnost mít nebo udržet erekci ráno po probuzení. Psychická impotence zpravidla vzniká náhle a většinou souvisí s nějakou nedávnou životní situací; organická impotence se rozvíjí postupně v průběhu delší doby. Erektilní dysfunkce může být známkou jiných probíhajících zdravotních problémů. Léčbu by Vám proto měl určit lékař až na základě pečlivého vyšetření. Velké množství alkoholu poškozuje játra a díky tomu se testosteron ve Vaší krvi rychleji mění v estrogen. 75 procent chronických alkoholiků trpí erektilní dysfunkce. Kromě toho alkohol poškozuje nervová zakončení a zhoršuje vedení vzruchu. Snížení Vaší sexuální výkonnosti mohou způsobit i drogy. K poruše erekce zákonitě vede dlouhodobé užívání opiátů (heroin, morfin, metadon), stimulancií (kokain, amfetaminy), psychedelických drog (LSD, extáze), těkavých nitritů (amylnitrit), marihuany, benzodiazepinů a barbiturátů. Vysoký tlak neboli hypertenze patří mezi hlavní rizikové faktory kornatění tepen (aterosklerózy). Zatěžuje cévy a mění kvalitu jejich stěn. Postižené cévy nedokážou přivést dostatek krve k cílovým orgánům. Týká se to i penisu. Málo známým faktem je, že erektilní dysfunkce může vyvolat i příliš sedavý způsob života. Při dlouhém sezení dochází ke stlačování cév, které zásobují penis krví. Léky působí přímo na cévy penisu. Zablokují enzym PDE5 a tlumí jeho aktivitu. Při zpomaleném odbourávání se cGMP hromadí v buňkách cév a brání jejich stažení. Cévy povolují, do topořivých těles začne přitékat krev a erekce může začít. Předností léků vardenafil, tadalafil, sildenafil je velká účinnost a díky lokálnímu působení také minimum nežádoucích účinků.
Prostata prodělává během života muže mnoho změn. Při narození je velká asi jako hrášek. Až do puberty dojde jen k mírnému zvětšení, ale potom se začne rychle zvětšovat, až po dvacátém roce života dosáhne normální velikosti a tvaru v dospělosti - je asi velikosti vlašského ořechu. Potom se velikost prostaty asi do poloviny páté dekády života (kolem 45 let věku) nemění, ale pak se u většiny mužů začne znovu zvětšovat, což je podmíněno množením a dělením buněk, které se odborně nazývá benigní hyperplazie prostaty. Prostatu postihují nejčastěji tři nemoci: benigní hyperplazie prostaty (BPH), prostatitida (akutní nebo chronický zánět prostaty) a rakovina prostaty. Každá z nich postihuje prostatu jiným způsobem. Z hlediska klasické medicíny je hlavní příčinou BHP nadbytečné množství dihydrotestosteronu (DHT), který vzniká v prostatě z testosteronu. DHT působí zvětšení žlázových buněk prostaty a tím i její zbytnění. Vedle toho je BHP způsobena i akumulací estrogenu ve stárnoucí žláze a nedostatkem mastných kyselin, zinku a některých esenciálních aminokyselin. Na vzniku benigní hyperplazie prostaty se podílí celkový nepříznivý zdravotní stav, plynoucí z dlouhodobých nežádoucích životních návyků jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nadměrná konzumace tuků a další dietní chyby, vysoká hladina stresu, sedavý způsob života. Potíže s prostatou mají i určité psychické a emocionální příčiny: mentální obavy oslabující potenci, sexuální tlak a vina, přesvědčení, že člověk musí zestárnout, kapitulace. K bezproblémové funkci prostaty přispívá pravidelná, věku přiměřená sexuální aktivita.
Hormonální změny související s věkem jsou velice dobře popsány u žen a hormonální substituce v období klimakteria je dnes téměř samozřejmostí. Také u mužů však dochází ve věku kolem 40-55 let k poklesu hormonální aktivity. Pro některé muže je toto období (andropauza) spojeno s postupnou a nepříjemnou změnou kvality života, poklesem jejich sexuality, nálady a energie. Někdy dokonce může vést i k závažnějším zdravotním problémům. Na následujících stránkách najdete informace o andropauze i o možném řešení problémů, které se v důsledku nízké hladiny mužských hormonů (zejména testosteronu) vyskytují. Testosteron ovlivňuje i řadu metabolických pochodů, jako je například tvorba krevních buněk v kostní dřeni, přestavba kostí, metabolismus lipidů, metabolismus sacharidů, funkce jater a růst prostaty. Asi od 30 let věku klesá hladina testosteronu, každých deset let zhruba o 10 procent. V těle se současně zvyšuje hladina jiného faktoru, a sice globulinu vázajícího pohlavní hormony (Sex Hormone Binding Globulin - SHBG). SHBG na sebe váže velkou část testosteronu, který v těle obíhá, a znemožní tak jeho působení na tělesné tkáně. Nenavázaná část testosteronu společně s částí jen lehce vázanou na albumin (bílkovina krevní plazmy) pak plní svou prospěšnou funkci a je známa jako "biologicky dostupný" testosteron. Příznaky andropauzy mohou negativně ovlivnit kvalitu jejich života a mohou je vystavit dalším, dlouhodobým rizikům spojeným s nízkou hladinou testosteronu. Odhaduje se, že u 30 % padesátníků je pokles hladiny testosteronu již natolik výrazný, že může vyvolávat příznaky andropauzy nebo může tyto muže vystavit riziku jejich vzniku. U mužů v andropauze byla prokázána vysoká účinnost a značný přínos substituční léčby testosteronem, podobně jako je tomu u žen v menopauze při substituční léčbě estrogeny. Neplatí to ovšem pro všechny muže: muži mající shora vyjmenované příznaky mohou mít i jiné zdravotní problémy, které jsou příčinou těchto příznaků. Substituční léčba testosteronem je dobrým řešením pro mnoho mužů, kteří na sobě pozorují příznaky ovlivňující kvalitu jejich života.
|
